Kvalita je víc než kvantita
V dnešní době jsme zvyklí všechno dělat rychle. Rychle něco sníst, rychle odpovědět, rychle odcvičit. Ale tělo funguje jinak. Ono potřebuje čas, klid a pozornost. Při cvičení Spirální stabilizace platí jednoduché pravidlo: méně je více.
Nestačí stát u lana, koukat u toho na zprávy a hýbat rukama. Cvičení má smysl jen tehdy, když se do něj opravdu zapojíme celým tělem i myslí.
Propoj se se svým tělem
Každý pohyb by měl být vědomý.
Zastav se a zeptej se: „Kde to cítím? Co mi tělo napovídá?“
Klientům často říkám, že se při cvičení stávají takovými detektivy ve vlastním těle. Hledají, kde se co zapojuje, kde to jemně táhne, kam se energie pohybu přelévá.
Každý milimetr může vyvolat jiný pocit a právě v tom je kouzlo Spirální stabilizace.
Začínáme pomalu, s lehkostí. Krátce, ale pravidelně.
Svaly, které dosud „spaly“, se probouzejí a začínají spolupracovat v krásném spirálovém propojení. To je chvíle, kdy cvičení začne opravdu fungovat, když tělo začne poslouchat samo sebe.
Nejčastější chyby, které mohou pokazit výsledek
Na první pohled vypadají pohyby jednoduché, ale správná technika rozhoduje o tom, jestli tělo posilujeme, nebo přetěžujeme.
Mrkněte na pár bodů, které si hlídat – s lehkým nadhledem, protože všichni jsme to někdy udělali:
1. Postoj a nohy
- Chodidla bývají často vytočená ven, dovnitř nebo příliš u sebe.
- Padající klenby, kotníky dovnitř.
- Kolena se přibližují k sobě, nebo jsou zamčená a protlačená dozadu.
👉 Myslete na to, že síla začíná v chodidlech – nohy na šířku kyčlí, pevný, aktivní stoj, mírné vytažení z pasu, pocit lehkosti v bedrech.
2. Břicho a pánev
- Uvolněné, „vyvalené“ břicho bývá častým hostem začátečníků.
- Pánev se klopí a cítíme tlak v bedrech.
- Přenesení váhy do jedné kyčle – vyvěšení.
- Při správném cvičení by měl být střed těla aktivní, jemně vtažený, ne přepnutý.
👉 Říkám klientům: „Pocit štíhlosti a vytažení“ – Zpevněte se, ale tak, aby jste se cítili stále v pohodě a mohli volně dýchat.
3. Ramena a hrudník
- Pozor na zvedání ramen.
- Mnoho lidí „cvičí rukama“, místo aby zapojili celý ramenní pletenec.
- Ramena se pak zavírají, hrudník padá dolů a dech se zkracuje.
- Nebo přílišná snaha otevřít ramena tak, že pak „cvakají“ lopatky do sebe.
👉 Zkuste si představit, že tah vychází ze středu hrudníku – otevíráme dekolt a ramena jen sledují pohyb a lopatky lehce kloužou po žebrech dolů. - Při odrolování jde hrudník lehce za sebe a s pocitem nahoru. Jako když chci vytáhnout zapínání podprsenky.
- Nikdy se neodrolováváme do předklonu, max. do lehkého písmena „C“ v osovém postavení.
4. Krční páteř
- Typická chyba: při tahu lana vychází hlava dopředu – předsunutí hlavy.
- Tah se tak přenáší do krku místo do středu těla.
👉 Pomůže jednoduchá myšlenka: „Hlava je koruna, ne tažné lano.“
5. Držení těla
- Časté zhroucení, chybějící pocit vzpřímení a tahu vzhůru.
- Nebo naopak přehnané „prsení se“ v hrudníku, kdy vychází hrudník dopředu a pustí spodní žebra ven.
Tělo se prohne jako luk. - Šikmá osa těla – přenesené těžiště.
- Pozor také na nestabilní zápěstí. Zápěstí je vždy rovné – v ose ruky, nenecháme ho lámat za tahem lana.
- 👉 Ideální je pocit růstu, jemného vytažení z pasu, ne síla z ramen.
6. Dech
- Dech nás podporuje – výdech nás v aktivní částí cviku vytahuje vzhůru a pomáhá „pocitu štíhlosti a vytažení“. Učím několik forem rytmu dechu – od začátečníků až po pokročilé. Ale propojujícím základem všech je VÝDECH v aktivní pozici, když aktivujeme: zadek, břicho, ramena/lopatky a vytahujeme se do výšky za záhlavím.
Malý rituál místo velkého úkolu
Nové návyky vznikají z malých rituálů.
Klientům často říkám s úsměvem:
„Snídaně, oběd a večeře jsou za odměnu – ale nejdřív pár minut u lana – dát si „pár tempíček.“ 🙂
Tak se cvičení stane součástí dne, ne povinností.
Spojte to s něčím, co už děláte pravidelně – třeba s ranní kávou, procházkou se psem, nebo chvílí ticha po práci.
Tělo si začne spojovat cvičení s příjemným okamžikem a nebudete se muset „nutit “, prostě se vám bude chtít.
Začněte dnes, i kdyby jen na pár minut
Cílem není dokonalost, ale vědomý pohyb a propojení se sebou.
Stačí pár minut denně, ale s plnou pozorností.
Zkuste si dnes vyhradit malý prostor jen pro sebe.
Zavřete oči, nadechněte se, postav se do základního postoje a vnímejte, jak se tělo probouzí.
Možná vás překvapí, že ta největší síla není v rukou, ale v klidu, který zůstane, když skončíte.
Ráda vás ve vašem začátku provedu, Šárka a Vysmáté Tělo 🌸
